Ačkoliv již bylo na toto téma napsáno mnoho, jsem přesvědčena, že necelé tři týdny před volbami, tedy v době, kdy se předvolební průzkumy opět stanou značnou hybnou silou, nebude na škodu poukázat jak na slabiny takových průzkumů, tak na slabiny části veřejnosti, která těmto průzkumům přikládá větší váhu, než ve skutečnosti mají.
Úvodem bych asi měla uvést, že nejsem příznivcem jakýchkoliv předvolebních průzkumů. K sepsání tohoto příspěvku mě přivedlo mimo jiné zjištění, na jak malém vzorku respondentů jsou průzkumy prováděny. Například „velkolepé“ krajské předvolební debaty ČT, jakožto veřejnoprávní televize, jsou provázeny průzkumy společností STEM/MARK a Median, kdy reprezentativní vzorek má tvořit minimálně 1000 respondentů v jednom kraji, což také u provedených průzkumů skutečně odpovídá. U jiných společností tomu není v případě předvolebních průzkumů většinou jinak.
Pro představu, v obci Lysice v Jihomoravském kraji odevzdalo při sněmovních volbách v roce 2010 platné hlasy 1089 voličů, přičemž v celém Jihomoravském kraji bylo ve sněmovních volbách v roce 2010 odevzdáno 597 136 platných hlasů, tedy zhruba 548 x počet voličů, resp. odevzdaných platných hlasů, této obce. Lehce přes 1000 by se dostal počet studentů dvou ročníků na právnické fakultě UK v Praze, přičemž v Hlavním městě Praze bylo v průběhu sněmovních voleb v roce 2010 odevzdáno 637 328 platných hlasů, přestože není pravděpodobné, že by se všichni studenti PF UK k sněmovním volbám v roce 2010 dostavili, může si každý udělat vlastní představu o tom, jakou „kapkou v moři“ je reprezentativní vzorek čítající 1000 respondentů … (pro přesnost se počty odevzdaných platných hlasů v jednotlivých krajích pohybovaly při parlamentních volbách v roce 2010 mezi 130 162 – 637 328 hlasy). ČT si jakousi „důvěryhodnost“ uvedených průzkumů pojistila mimo jiné tím, že každá z agentur bude realizovat zhruba polovinu rozhovorů, dále tím, že ani jedna z agentur nespolupracovala v poslední době s žádnou z politických stran a v neposlední řadě kontrolou 100% dat formou audionahrávky, což samozřejmě hodnotím pozitivně, nicméně se zde, tak jak je to již v našich zemích běžné, vytrácí účel, v tomto případě účel seriózně a objektivně informovat v předvolebním období, a ten se ztrácí nejen pod tíhou byrokracie, která odvede pozornost zcela spolehlivě a naprosto někam jinam, ale i díky jakési touze po senzacích, snaze naplnit očekávání a příliš se u toho neunavit. Jistou třešničkou na dortu je v tomto směru tzv. aktuální volební potenciál, který ukazuje kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb, tím si ČT pojistila jakýsi „trhák“ ve světě českých předvolebních průzkumů, přičemž nejde o nic jiného než o typicky českou kličku ve smyslu „za málo peněz hodně muziky“, kdy se v průběhu téhož průzkumu, snadno získají a vyhodnotí další data, přičemž můžeme klidně diskutovat o tom, zda problém dále jen rozmělňují či konkretizují, nicméně při výše uvedeném počtu respondentů, tedy v případě, že jeden ze základních kamenů stavby je z naprosto nevhodného materiálu, je to, dle mého názoru, úplně jedno. Jinými slovy ČT se nechala natolik unést jakousi prezentací vlastní „serióznosti“ a honbou za senzací, že se téměř vytratil duch jakéhokoli solidního předvolebního zpravodajství, kdy by, dle mého názoru, měla veřejnoprávní televize informovat především co nejobjektivněji, a to i ohledně kvality a výpovědní hodnoty nejrůznějších předvolebních průzkumů. Jako seriózní zpravodajská televize by si, dle mého názoru, neměla zadávat vlastní předvolební průzkum, ale měla by informovat veřejnost o předvolebních průzkumech prováděných jednotlivými společnostmi, a to průběžně a s nemalou dávkou kritiky. Jsem přesvědčena, že tím by zdejšímu voliči posloužila mnohem lépe a současně by na sebe nevrhala stín podezření, že jde tomu a tomu politickému uskupení „na ruku“, pak by ovšem nestačilo převzít od dodavatele hotová data, zpracovat je na graficky líbivé koláče a odprezentovat, jistě by to stálo více úsilí … Pokud jde o nejroztodivnější agentury zabývající se veřejným míněním, je situace tatáž, jeden tisíc dotazníků nasbíráte s deseti kamarády za jeden den, k jejich vyhodnocení samozřejmě potřebujete odborníka a kvalitní zázemí, nicméně jak ukazují výsledky takových průzkumů jejich výpovědní hodnota i provedení jsou často značně pochybné, naopak cena za jejich zpracování bývá obvykle dosti vysoká. Stačí se podívat, jak jsou propagovány nejrůznější výrobky, jejichž marketing je ve valné míře postaven právě na průzkumech veřejného mínění (TV reklamy, reklamy v časopisech a novinách, Vaše přeplněná poštovní schránka …).
A jak se doposud předvolební výzkumy osvědčily v praxi? Pokud se podíváme na poslední volby do poslanecké sněmovny v roce 2010, mnoho z nás si jistě vzpomene na zklamání ČSSD v čele s panem Paroubkem. Předvolební výzkumy tenkrát v průběhu deseti dnů před konáním voleb prorokovaly ČSSD – (30,40 % STEM – 10 dní do voleb; 30,50 % CVVM – necelý týden před volbami; 26,70 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), ODS – (21,00 % STEM – 10 dní do voleb; 19,00 % CVVM – necelý týden před volbami; 22,90 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), KSČM – (13,30 % STEM – 10 dní do voleb; 13,00 % CVVM – necelý týden před volbami; 13,10 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), VV – (10,00 % STEM – 10 dní do voleb; 11,50 % CVVM – necelý týden před volbami; 12,60 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), TOP 09 – (10,40 % STEM – 10 dní do voleb; 14,00 % CVVM – necelý týden před volbami; 10,90 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), KDU-ČSL – (4,40 % STEM – 10 dní do voleb; 3,50 % CVVM – necelý týden před volbami; 5,50 % Factum Invenio – 4 dny před volbami), přičemž skutečný výsledek pak byl ČSSD – 22,08 %, ODS – 20,22 %, TOP 09 – 16,70 %, KSČM – 11,27 %, VV – 10,88 % a KDU-ČSL – 4,39 %. Deset dní před volbami se tak předvolební průzkumy v případě ČSSD „spletly“ o více než 8 % a v případě TOP 09 o více než 6 %, teprve předvolební průzkum jedné z agentur (Factum Invenio) konaný pouhé čtyři dny před volbami mírně zachytil trend směřující ke skutečnému výsledku. Možná by pak stálo za to zrušit čtyřdenní ochrannou lhůtu, průzkum by pak mohl probíhat přímo před volebními místnostmi, ne? Společnosti provádějící předvolební průzkumy se brání tím, že konkrétní průzkum odpovídá aktuální náladě ve společnosti, tudíž již zítra tomu může být jinak, nabízí se otázka, jaký má pak takový průzkum smysl, zdá se, že jde jen o jakousi hru na „coby kdyby“, ve které se tak ráda vyžívají média, jelikož předávání informací více z reality je zjevně nad jejich možnosti. Jak se však má v této herně zorientovat volič, který unaven z práce nakoukne do novin či na internet, odkud se na něj směje sada vydesignovaných čerstvě napečených předvolebních koláčů a peprnými popisky typu „šance na vládní většinu po volbách mizí“, přičemž pár dní po volbách je tomu úplně jinak … Po krátkém průzkumu na internetu musím konstatovat, že snaha společností provádějících předvolební průzkumy informovat voliče o tom, že se jedná o pouhé prognózy neodpovídající skutečnému výsledku voleb byla v roce 2010 značně vyšší než je tomu v současné době. Předvolební průzkumy zadané ČT vytvářejí virtuální předvolební realitu, kterou kopírují další média, ČT si zřejmě z nudy pořídila vlastní hračku, tedy se z ní bude radovat, ukazovat ji světu a o jejích nedokonalostech bude spíše mlčeti než mluviti … Asi nejzoufalejším počinem na poli předvolebních průzkumů z poslední doby byly u nás dle mého názoru předvolební průzkumy v průběhu prezidentských voleb, které naprosto nedokázaly vygenerovat druhého kandidáta do dalšího kola, přičemž i zde byla patrná „práce“ médií, kdy na základě těchto průzkumů posunuly pana Fischera mezi nejžhavější z nejžhavějších kandidátů, což pak pan Fischer „dorazil“ svým rádoby „silným“ marketingovým postojem. Nicméně volební preference Karla Schwarzenberga se dle společnosti STEM ještě necelý měsíc před volbami pohybovaly na úrovni 6,10 % hlasů a dle ppm factum byla jejich úroveň k 7.1.2013, tedy čtyři dny před volbami, 11 % hlasů. Konečný výsledek pro pana Scharzenberga pak byl 23,40 % hlasů, nabízí se otázka, kde udělali odborníci na předvolební průzkumy chybu …, zřejmě šlo o aktuální stav ke konkrétnímu dni s maximální odchylkou +/-3 % ……… ?
Nejsem ani trochu odborníkem na poli sociologie, jistě existuje mnoho teorií, které matematicky vysvětlují složité vztahy mezi počty respondentů, resp. reprezentativními vzorky, a jejich vlivem na validitu určitého výpočtu, poměru, průměru či co já vím čeho vzhledem k použité metodě, nemíním sociologické průzkumy nijak zatracovat, nicméně pokud jde o předvolební průzkumy, je pro mě jako pro voliče rozhodující výsledek, a to především proto, že v předvolebním období vstupují tyto průzkumy se svou líbivou grafikou a přesvědčivými komentáři téměř každodenně do mého života, ať již přímo skrze média či zprostředkovaně, a vždy se mílí a v poslední době opravdu značně! Jistě není možné dělat například každý týden před volbami tzv. malé volby, to bychom pak sotva potřebovali ty skutečné, nicméně předvolební průzkumy by měly být voličům, dle mého názoru, předkládány s jistým odstupem, případně ve vzájemné konfrontaci, rozhodně ne způsobem, kdy na jejich podkladě vytváří média spekulace o následných koalicích nebo programových průsečících či neprůsečících takových koalicí apod.. Tyto virtuální světy, ač mohou být někdy zábavné, považuji jako volič za naprosté plýtvání předvolebním časem, kdy je možno přitlačit politické strany tak trochu „ke zdi“ a podívat se například na jejich předvolební programy a konkrétní způsoby, kterými chtějí svých často absurdních předvolebních slibů dosáhnout. Je zřejmé, že veřejné mínění, které je v neustálém pohybu, je jedinečný fenomén, který lze sotva technokraticky uchopit, zvážit, změřit, spočítat. Také je zřejmé, že tato technokratická snaha tu je a nadále bude, ať již je hnána jistou nedočkavostí a zvědavostí, nutkáním „již vědět“ co bude, „vidět do budoucnosti“, nebo touhou manipulovat a utvářet budoucnost dle vlastních představ. Častým jevem pak u rozhodujícího se jedince je obecně snaha přidat se na tu „správnou stranu“, kdy může jít o zcela svobodný zodpovědný projev bez ohledu na to, kam směřují ostatní, ale také o strach „neztrapnit se“, „nemuset se rozhodovat“, „jít se stádem“, ve kterém se rozplyne individuální odpovědnost, v tomto sehrávají průzkumy veřejného mínění nemalou roli, nerozhodnutým napoví, ukážou rýsující se směry a trendy, tak, aby ti co chtějí být IN byli IN a ti, kteří chtějí být OUT byli OUT. Jak již bylo mnohokrát zmíněno v mnoha článcích a příspěvcích, předvolební průzkumy mají značný potenciál manipulovat veřejným míněním a nelze příliš úspěšně pochybovat o tom, že tohoto potenciálu není využíváno. Čím to, že v předvolebních průzkumech ČSSD má tato strana pravidelně o + 3-4 % volebních preferencí víc oproti ostatním průzkumům? To však patří spíše mezi ty úsměvnější způsoby… Argumenty společností provádějících předvolební průzkumy, že se jedná o aktuální stav ve společnosti k danému dni, vzbuzují mimo jiné otázky, proč je pak takovým průzkumům přikládána taková váha a dále proč tedy před těmito volbami probíhají na celostátní úrovni ve veřejnoprávní televizi jen jednou za měsíc? Hledání odpovědi na první otázku mě opět zavádí k médiím, kterým je toto vaření „z vody“ evidentně bližší než seriózní žurnalistika, dále se můžeme ptát, zda tím něco sledují nebo jde skutečně jen o to, že je to baví, a pokud bude za a) správně, pak nezbývá než se ptát po jejich dalších motivech, neboť tím, že není celostátní předvolební průzkum prováděn v kratších časových intervalech, budou držet v ruce těsně před volbami velmi očekávanou a tudíž i cennou a dovolím si tvrdit i velmi lehce zobchodovatelnou informaci. Ovšem, může se jednat i o „chytrý marketing“, nejsem si však jistá, zda situace v naší zemi potřebuje ještě více dramatičnosti … Další kapitolou jsou nejrůznější možné odchylky, které autoři předvolebních průzkumů uvádějí, při jejich vhodné kombinaci lze volební prognózou také celkem slušně „zahýbat“.
Jak se tedy těch předvolebních koláčů nepřejíst? Především je, dle mého názoru, potřeba brát předvolební průzkumy s nadhledem, vnímat je spíše jako jakousi tendenci a počítat s tím, že během čtyř dnů může dojít k posunu až o 12 %, jak tomu bylo při letošní prezidentské volbě, a to aniž by ve společnosti došlo k jakékoliv významné události, která by mohla mít na volební výsledek vliv, přičemž je třeba trochu zbystřit v okamžiku, kdy se informace různých agentur budou zázračně shodovat či budou po delší dobu vykazovat přibližně totožné hodnoty, ale ani pak nepropadat naději, že by se mohlo jednat o výsledek blížící se výsledku skutečných voleb! Zdá se, že předvolební průzkumy bude nutné zařadit spíše do sekce zábava, a to spolu s rádoby seriózními médii, která se nám na těchto vratkých zjištěních či prognózách snaží kreativně vnutit vlastní virtuální představu povolebního uspořádání a tuto s každým novým průzkumem měnit. Zdá se, že předvolební šílenství médií definitivně skončí teprve v okamžiku, kdy budou upečeny koláče volební, i když ani poté se zřejmě není příliš na co těšit …
Jako voliči máme ještě jakousi „volbu před volbou“, a to možnost rozhodnout se, zda se budeme „namáhat“, zda podrobíme volební programy stran jejichž volbu zvažujeme zevrubnému šetření a pokusíme se zjistit co z takových programů zůstane po odstranění nic neříkajících, populistických a fádních proklamací. Zda strany navrhují reálná řešení společenských problémů, zda reagují citlivě na oblasti, které jsou pro nás důležité, zda mají potenciál vydržet déle než jedno volební období a zda jsou skutečně schopné jakékoliv smysluplné inovace. V neposlední řadě pak u etablovaných stran jak se osvědčily či neosvědčily … Každý máme své priority, tedy budou podobná kritéria každého z nás jiná, jedinečná. Přestože jsem již osobně rozhodnuta komu dám svůj hlas, svou stranu stále bedlivě sleduji a „modlím se“ za to, aby se do voleb nedopustila nějaké hlouposti. Na druhou stranu chápu, že ne každý má potřebu se již tak nudnou politikou hlouběji zabývat, proto závěrem jen velmi apeluji: pokud je to jen trochu možné, dostavte se k volbám! Na další čtyři roky je to možná poslední příležitost se vyjádřit, ať se nám to líbí nebo ne, je to náš stát, tak se k němu nechovejme macešsky, nepropadejme beznaději, buďme hrdí voliči, nenechme si nikým dělat díru do hlavy, mysleme kriticky a samostatně, politici jsou tu pro nás, ne my pro ně, když budeme fňukat v koutě, jak je vše nespravedlivé a na nic, tak se nic nezmění, změna musí přijít od nás, třeba tím, že prostě půjdeme volit … a nezapomeňte na kroužkování !
autorka byla a nadále zůstává voličem TOP 09
http://img.ct24.cz/multimedia/documents/51/5032/503128.pdf
http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/clanek.phtml?id=668491
http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/strany/clanek.phtml?id=669003