Již když došlo na předčasné volby, mělo to ANO naplánováno úplně jinak. „Překvapení z politiky“ provází toto hnutí od samého počátku a mě jen napadá jestli to nebude tím, že stát prostě není firma. Poté se ANO v čele s panem Babišem dostalo do poslanecké sněmovny a ozval se další nářek, tentokrát proto, protože pan Babiš byl připraven na roli v opozici, kde se chtěl přiučit politickému řemeslu, nikoliv na to, aby skutečně vládl. Ze známých, i když ne úplně jasných, důvodů pan Babiš nyní vyjednává o vládní koalici a opět můžeme slyšet několik stesků. Tak především pan Babiš je „znechucen“ „nudou“, kterou práce v poslanecké sněmovně obnáší a řadovým poslancem rozhodně býti nechce (kde je ta ochota makat?), dokonce už ví, že chce do vlády. Jenže, další pirueta. Ani taková obyčejná vláda, jak jsme na ni zvyklí není panu Babišovi vhod. Nejen, že zřejmě jen tak neutichne debata o jeho šanci získat čisté lustrační osvědčení – i kdyby se čekalo na služební zákon či se měl lustrační zákon zrušit, trvalo by to nějakou dobu, která by jistě nešla panu Babišovi k duhu -, ale dokonce i práce „obyčejného“ ministra není to, po čem pan Babiš touží. Udržovat v chodu úřednictvo je moc práce a on potřebuje mít čas věnovat se důležitějším věcem, takže pas de trois, a máme zde nového vicepremiéra s mobilem v ruce, který bude svá ostatní ministerstva řídit pomocí SMS. Stejně jako Agrofert, přesně tak, jak je pan Babiš zvyklý, jak mu to vyhovuje, dvě mouchy jednou ranou. Zdá se, že všechny ty piruetky – „je mi to jedno“, „já nevím, analyzuji, učím se …“ a „já tady být vůbec nemusím“ – přeci jen vedly k jasnému cíli, i když se pan Babiš celou dobu stavěl do role, někoho, koho je vlastně třeba velmi přemlouvat, nebo spíš právě proto. Hezká taktika, například v porovnání s panem prezidentem opravdu elegantní a vzdušné. Další otázkou jsou v současné době diskutovaní budoucí ministři za ANO, je evidentní, že předvolební tvrzení o hnutí plném kvalitních odborníků vzalo při jisté otočce také za své a nyní stojíme před variantou, že by se ministrem vnitra mohl stát pan Ondráčka, ředitel Transparency International – ČR. Ano, to je ten sympatický pán, co vždy budí dojem, že ví víc než by mohl komukoliv sdělit. Od pana Babiše výborně provedená taneční pozice, kdo by v úžasu nezadržel dech? Přes svou naivitu však musím konstatovat, že v případě, že se pan Ondráčka skutečně stane ministrem vnitra, může si pan Babiš do svého portfólia připsat i jednu neziskovou a nevládní organizaci a Transparency International – ČR to tady může rovnou se svou nezávislostí zabalit. Pokud jde o další kandidáty, především na post ministra financí, vzbuzují ve mně jejich odborná prohlášení i prohlášení typu „přemlouvejte mě chvíli a já to možná vezmu“ také značnou skepsi. Nicméně se zdá, že se od vlády odborníků pana prezidenta pomalu přesouváme krok sun krok k vládě odborníků pana Babiše. Obecně se vůbec zdá, že s panem Babišem přichází „nová doba“, zatímco jsme pana Bártu dotlačili přinejmenším k tomu, aby alespoň (symbolicky) převedl svou společnost na svého bratra, protože se nejevilo zrovna košér, aby byl politik zároveň podnikatelem, tři roky nato již jiný podnikatel nenechá nikoho na pochybách, že si své společnosti ponechá a nadále je bude i řídit, přičemž dále skupuje co se dá, včetně významných médií v zemi. Kvůli panu Babišovi zřejmě dojde i na zrušení lustračního zákona, který ač je sítem děravým, stále něco zachytí. Ústřední výkonné orgány státu se v případě výše uvedeného modelu svou strukturou přiblíží firemní struktuře Agrofertu. Pan Babiš coby jednoznačně tzv. pravicově orientovaný podnikatel nám před očima uzavírá koalici s ČSSD a opírá se o podporu KSČM, viz volba čtvrtého místopředsedy poslanecké sněmovny. Je zvláštní, že zrovna pan Kalousek, který patří k těm, kdo nehodlá zapomenout na jeho komunistickou minulost leží panu Babišovi tolik v žaludku. Asi je jiná doba, pan Babiš bude raději „šetřit“ státní finance s ČSSD. Nemůžu si odpustit paralelu s opoziční smlouvou, pan Babiš se totiž podle mého soukromého názoru nakonec ukáže pokud jde o státní finance mnohem radikálnější než tolik zatracovaný pan Kalousek. Myslím, že se voliči ANO budou nakonec skutečně divit, protože u podpor a sociálních dávek se šetřit na kvalitě, tak jako například u potravin, nedá. Pan Babiš o sobě tvrdí, že se učí a tu spoustu piruet a otoček vysvětluje tím, že je prostě flexibilní. Myslím, že to jsme vzhledem k jeho minulosti tak nějak tušili, nyní to můžeme sledovat v přímém přenosu. Počínání pana Babiše bychom měli podle mého názoru sledovat velmi kriticky a nevycházet mu tak servilně vstříc jen kvůli tomu, že jsme oslepeni vidinou, že bude líp. Pan Babiš a lidé kolem něj jsou koneckonců jen lidé a nespoléhala bych na to, že se opět najde nějaký pan Babiš, až se zjistí, že to pan Babiš nezvládl.
A jak to bude s tou koupí Baletu Národního divadla? „Nevím“, „analyzuji to“ …